Celiakie

Celiakie je autoimunitní choroba. Jedná se o intoleranci glutenu neboli lepku. V praxi to znamená, že trávicí soustava člověka s tímto onemocněním není schopna strávit potraviny obsahující lepek. Nemoc postihuje jak děti, tak dospělé.

I dnes ale někdy trvá roky, než se stanoví pravá příčina, protože příznaky často signalizují zcela jiný zdravotní problém. Navíc klasické projevy, jako jsou nápadné hubnutí, průjmy, objemná stolice, velké břicho a tenké nohy, jsou už dnes raritou.

U starších dětí a u dospělých často nemoc propukne v souvislosti s nějakou velkou zátěží (nemoc, těhotenství). Kromě typických příznaků může být provázena nechutenstvím, zácpou, osteoporózou, poruchou spánku, ztrátou výkonnosti, neurózou až depresí.

U dospělých se nemoc neprojevuje jako u malých dětí, ale mezi časté příznaky patří chudokrevnost, neuropsychické projevy, opožděná nebo nepravidelná menstruace či poruchy plodnosti. Nemocní také trpívají na afty, záněty jazyka, mravenčení ve svalech nebo pocity svědění kůže, stěžují si na bolesti páteře a dlouhých kostí, mívají stavy úzkosti a deprese.

O celiakii se ví už od druhého století před naším letopočtem. Starověcí lékaři nemocné správně diagnostikovali jako vyhladovělé, neduživé, s plynatostí a stolicí připomínající bílou hlínu. Bohužel je ale nedovedli vyléčit.. Na to, že nemocným prospěje dieta, přišli lékaři až koncem 19. století. Skutečnost, že příčinou trápení je lepek, odhalil až před padesáti lety pediatr Willem Dicke. Bylo to za války, kdy lidem chyběla mouka a chléb. Lékař zjistil, že v době bídy nemocné děti tolik netrpěly průjmy. Jejich stav se ale opět zhoršil po válce, když bylo zase na stole dost pečiva.

Vznik onemocnění

Celiakie je celoživotní onemocnění, které trápí děti i dospělé a často se objevuje ve velmi nízkém věku. Toto dědičné onemocnění je způsobeno vnímavostí na pšeničnou bílkovinu gluten, jehož součástí je protein gliadin, který je v pšenici, ječmenu, žitě a ovsu. Dochází tak k poškození střevní sliznice a tenkého střeva.

U citlivých jedinců způsobuje lepek zánět sliznice tenkého střeva a ničí i takzvané střevní klky. V těle se proto nedostatečně vstřebávají živiny, nemocný hubne, nemá dostatek vitaminů a minerálů, zejména železa, bílkovin, cukrů ani tuků.  Lepek se hůř tráví a vytváří ve střevech provazce. Už jeho označení vzbuzuje dojem, že se někde nalepí. Nelepil by se , kdybychom měli v potravě současně více vlákniny. Tu bychom měli, pokud bychom používali jen celé zrno. Provazců z lepku se tělo špatně zbavuje, blokují normální činnost střevních klků. Střevo se časem poškozuje, lepek se může dostávat přímo do krve a dráždit celý organismus. A pak už je blízko k celiakii.

Výskyt celiakie se pohybuje od 1:300 až po 1:5000. V současné době je podle odborníků v České republice správně diagnostikováno přes 4000 dětí i dospělých nemocných celiakií. Vzhledem k tomu, že stanovení diagnózy je u této nemoci poměrně obtížné, lékaři odhadují, že celkový počet nemocných je mnohem vyšší - odhadem každý dvoustý občan (40 000 až 50 000 lidí v ČR)

Genetická zátěž ovšem nutně neznamená, že se celiakie v rodině již vyskytuje. Rozvoj choroby může urychlit i další faktor - nadměrná zátěž organismu (psychický či fyzický stres, trauma, infekce). Lékaři nejčastěji nemoc objeví mezi osmým až dvanáctým rokem věku dítěte.

Nemoc si nevybírá

Celiakie se může projevit v jakémkoli věku. Příznaky tedy nemusejí být závislé na prvním podání stravy s lepkem, mohou si počkat mnoho let až do dospělosti.

Nemoc však postihuje hlavně malé děti. Vznik je častý kolem druhého roku života, ale může se objevit kdykoli. U dítěte se žádné příznaky neobjeví, dokud nezačne jíst lepek. Dítě pak většinou neprospívá, má bledou, zapáchající a objemnou stolici a trpí bolestivým nadýmáním. Může se u něj vyvíjet anemie a mohou vznikat edémy. Může se objevit i úbytek hmotnosti, bolesti kostí, brnění, otoky, kožní změny, průjmy, vyduté bříško, apod. U dětí trpících celiakií se může objevit i porucha koncentrace, problémy se zuby nebo již zmíněné růstové a vývojové potíže.

Diagnostika

Nemoc odhalí krevní test, při kterém se pátrá po protilátkách typických pro celiakii. Pro potvrzení diagnózy je pak nutné několikrát ( před dietou a po dietě) absolvovat poměrně nepříjemné vyšetření - biopsii tenkého střeva. Ta probíhá tak, že pacientovi je do střeva přes dutinu ústní a žaludek zavedena sonda pro odebrání vzorku postižené sliznice.

Určitě se do diagnózy nepouštějte sami! Pokud byste totiž dítěti nasadili bezlepkovou dietu sami, na různě dlouhou dobu pak mohou vymizet důkazy v podobě protilátek v krvi.

Lék na celiakii zatím neexistuje. A tak nemocní mají jedinou šanci: držet přísnou dietu.

Přísná dieta

Jedinou možnou léčbou je bezlepková dieta, na niž tělo velmi rychle příznivě reaguje. V prodejnách zdravé výživy si vybíráme potraviny označené jako bezlepkové. Někdy je tam symbolický obrázek - přeškrtnutý klas.

Z diety vyloučíme pšenici, žito, žitovec, oves a ječmen a výrobky z nich - pečivo, strouhanku, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky, vločky, kroupy, krupky, krupici, rostlinné máslo seitan. Při těžké akutní formě celiakie se má vyloučit také mléko, tučná jídla, těžké a dráždivé potraviny.

Základem bezlepkové kuchyně jsou brambory, rýže, kukuřice, pohanka, sója, luštěniny, amarat, proso (jáhly) a výrobky z nich.

Polovina potravin obsahuje stabilizátory, emulgátory, zahušťovadla či konzervační látky - a to vše se vyrábí z lepkové obilniny. Pozor si dáváme na takové výrobky, jako jsou hotové polévky, omáčky, kečupy, majonézy, dresinky, hořčice, uzeniny, konzervy, paštiky, výrobky z mletého masa.  Dokonce i špenát nebo filé lisované do kostek mohou obsahovat lepek. Obsah lepku kontrolujte i u potravin, kde byste jeho přítomnost nečekali - u jogurtů, pomazánkového másla, kysané smetany, majonéz. Seznam zakázaných potravin je tak mnohem delší. Dietu je nutné přísně dodržovat - požití jakéhokoli množství lepku, i jedno jediné sousto, může zabránit ústupu příznaků nebo vyvolat znovu veškeré příznaky onemocnění.

Je dobré dbát na dostatečný příjem vlákniny. Je důležitá pro dobré trávení, předchází se tak zácpě. Bezlepkové potraviny jsou totiž v průměru chudší na vlákninu než běžná strava.

Příprava jídla

Pět dětí z jednoho tisíce se narodí s dispozicí k celiakii. Těm pochopitelně lepek ve stravě dřív nebo později ublíží. Čím dříve se lepek podá, tím dříve mohou obtíže propuknout. Jaká je nejlepší prevence? Kojit co možná nejdéle. Když to není možné, podávat dětem šetrné náhražky. Nezačít přikrmovat obilovinami obsahujícími lepek, nezahušťovat polévky moukami s lepkem.

Lepkové mouky spolehlivě nahradí mouka kukuřičná či mouka rýžová. Je třeba uvedené bezlepkové mouky vyzkoušet v různých poměrech, protože se chovají jinak (slepení těsta, kynutí...). Strouhanku můžete koupit rovněž bezlepkovou nebo si nastrouhejte křehké kukuřičné plátky nebo rozdrťte cornflakes.

A opravdu jen výjimečně uvařte tak oblíbenou krupicovou kaši, je sice oficiálně povolena již od 6. měsíce věku, ale lékaři specializovaní na výživu to moc rádi nevidí. Běžné pečivo, piškoty, chléb, koláčky - to vše by se mělo odkládat až ke konci prvého roku života, lépe až do roku druhého.

V podstatě je možné používat běžné recepty, jen je potřeba suroviny obsahující lepek nahradit bezlepkovými.

Zvykněte si připravovat bezlepkovou stravu pro celou rodinu. Vyhnete se tak dvojí přípravě jídel a dítě nebude mít pocit výlučnosti. Není namístě, abyste dítě litovali. Vysvětlete mu, že některé potraviny mu mohou škodit, ale nemluvte o tom příliš často.