Štítná žláza

Potíže se štítnou žlázou se řadí k nejčastějším hormonálním onemocněním a týká se mnoha lidí. Většinu těchto onemocnění lze léčit, jelikož hormony štítné žlázy je možné vyrábět a aplikovat je ve formě tablet. Mezi nejrozšířenější nemoci štítné žlázy patří tyreotoxikóza nebo hypertyreóza, popř. myxedém a hypotyreóza. Tyto skupiny onemocnění se týkají zejména žen.

Anatomie štítné žlázy

Štítná žláza se nachází na krku těsně pod hrtanem a výběžek můžeme vidět jako tzv. „ohryzek“. Štítná žláza se skládá ze dvou laloků, které jsou uloženy po stranách průdušnice a dohromady jsou spojeny pomocí malého můstku tkáně probíhajícího skrz přední plochu průdušnice. Štítná žláza váží zhruba 20g u dospělého člověka.

Funkce štítné žlázy

Mezi hlavní funkce štítné žlázy patří tvorba hormonu tyroxinu, který má pro organismus velice všestranný účinek. Tento hormon se uvolňuje z tkáně štítné žlázy a z ní jej vychytávají s největší pravděpodobností veškeré buňky lidského těla. V buňce působí hormon tak, že navyšuje množství potřebné energie, kterou buňka spotřebovává, a současně zvyšuje produkci bílkovin v buňkách.

Jód

Dostatečné množství jodu je důležité pro aktivitu štítné žlázy. Jedná se o jedinou tkáň v těle, která jod ke své činnosti potřebuje a dokáže je také ve všech jeho podobách zachycovat z krve a skladovat.  Nedostatečné množství jódu v krvi vede k následnému narůstání objemu štítné žlázy a k onemocnění, které se nazývá endemická struma neboli vole.

Štítná žláza podléhá činnosti podvěsku mozkového, ve kterém se vytváří hormon podněcující štítnou žlázu k zvýšení činnosti (THS hormon – thyreotropní hormon). V případě, že dojde k poklesu koncentrace, produkce THS se zvýší a štítnou žlázu to stimuluje k zvýšenému vyplavování tyroxinu. Naopak při vzestupu koncentrace tyroxinu v krvi se vyplavování THS omezí a následně vede ve štítné žláze k snížení produkce tyroxinu.

Co je to struma?

Struma je jakékoliv zvětšení štítné žlázy. Malé i patrné zvětšení vídáme zhruba u 15% populace, a více se tento problém týká ženské populace. V minulosti bylo hlavní příčinou vzniku strumy deficit jódu v potravě. V současné době je hlavním důvodem především zvýšená aktivita části tkáně štítní žlázy, která má za následek zvětšení jednoho laloku, nebo se jedná o zvětšení štítné žlázy, která s její funkcí nesouvisí a není nějak zvlášť závažné.  V určitých případech se jedná o izolovaný „uzel“, což je zduřelý okrsek tkáně.

Specialista v takových případech provede vyšetření za pomocí izotopů, které pomohou zjistit, zda se jedná o tkáň s nadměrnou, či naopak nízkou aktivitou. Dále se používá ultrazvukové vyšetření, pomocí kterého se zjišťuje o jakou strukturu uzlu se jedná.

Zvýšená aktivita štítné žlázy

Za velkou většinu případů zvýšené funkce aktivní štítné žlázy se skrývá Gravesova – Basedowa choroba, kterou doprovází zpravidla struma a mezi typicky znatelný příznak patří vystupující oči, což bývá někdy první ukazatel onemocnění štítné žlázy. Za příčinu Gravesovy – Basedowy choroby se považuje přítomnost atypických protilátek v krevním řečišti. Tyto protilátky sice přímo neničí tkáň štítné žlázy, avšak nutí ji vytvářet nadměrné množství tyroxinu. Doposud není zcela jasné, z jakého důvodu se tyto látky u některých jedinců tvoří a u jiných nikoli. Předpokládá se, že na celém procesu se významně podílí dědičné predispozice.

Projevy zvýšené činnosti štítné žlázy

Zvýšená činnost štítné žlázy se navenek projevuje výrazným hubnutím, nadměrnou chutí k jídlu, nervozitou a vnitřním napětím, která může být dokonce doprovázena svalovým třesem nebo bušením srdce, pocením a zvýšenou nervosvalovou dráždivostí.

Dále se k těmto uvedeným problémům připojují potíže s očima, celková svalová slabost, a to především v oblasti ramenních kloubů a v okolí kyčlí. Při podezření na toto onemocnění lze provést poměrně jednoduchá vyšetření, která napomohou diagnózu potvrdit nebo naopak vyvrátit.

Léčba zvýšené aktivity

Léčba spočívá v potlačení nadměrné aktivity štítné žlázy, čehož lze dosáhnout při dlouhodobém podávání léků a léčba může trvat v některých případech déle než jeden rok. Jestliže je žláza nadměrně veliká a způsobuje potíže při polykání nebo dýchání, je možno provést operativní zmenšení.

Někdy je také podáván pacientům radioaktivní jód, který se ve žláze vychytá a a jeho záření ničí tkáň, aniž by došlo k poškození jiných orgánů. Mimo to, že dochází ke snížení hladiny hormonů v krvi, je možné zablokovat také jejich účinky za pomocí léků, které omezují účinek adrenalinu, jelikož vysoké hladiny hormonů štítné žlázy stimulují reakci tkání na adrenalin.